)
Co se v článku dozvíte:
Jak třešně prospívají našemu zdraví
Jak je skladovat
Do čeho třešně použít
Jak je vybírat
Zdravotní benefity třešní
Třešně byly už od dávných dob považovány za kouzelné rostliny, které dokážou lidem přivolat lásku. Později se však ukázalo, že je lze využít nejen k milostným rituálům, ale i léčbě různých onemocnění, protože obsahují spoustu vitamínů a minerálů.
Najdeme v nich vitamíny A, B, C a E, ale i draslík, železo, vápník, hořčík, zinek, fosfor nebo jód.
Třešně pomáhají například při dně, protože dokážou díky vyššímu obsahu draslíku z těla odbourávat nadbytečnou kyselinu močovou. Draslík rovněž zahání únavu, což oceníme, když nám chybí energie.
Tomuto sladkému ovoci se také připisují protizánětlivé a protirevmatické účinky, ulevit by měly rovněž namáhaným kloubům a vazům.
Pomocník pro kvalitnější spánek
Věděli jste, že třešně obsahují i spánkový hormon melatonin? Ten zlepšuje kvalitu spánku a přispívá i k hodnotnější regeneraci a odpočinku.
Stejně jako další druhy červeného ovoce obsahují antokyany, které chrání naše cévy, posilují srdce a fungují jako prevence rakoviny (hlavně tlustého střeva), nebo antioxidanty, jež přispívají ke zpomalení stárnutí. Díky vysokému obsahu vitamínu C prospívají také naši kůži a vlasům.
Všechny tyto složky pomáhají čistit krev, játra a ledviny, snižují krevní tlak a chrání před mrtvicí.
Třešně mohou být posilou i při boji s paradentózou a jejich blahodárný vliv na zdraví ocení i diabetici, protože snižují hladinu cukru v krvi. Půl hrníčku třešní denně by rovněž mělo předcházet Alzheimerově chorobě.
Třešně i během diety
Třešně jsou z více než 80 % tvořeny vodou, mají nízký glykemický index a pomáhají snižovat ukládání tuků v těle a cévách i „špatný“ cholesterol, proto je můžete bez obav zařadit i do redukčního jídelníčku.
Zapomeňte na dlouhé skladování
Bohužel, třešně nelze příliš dlouho skladovat, protože se rychle kazí a kvasí. Pokud chceme jejich trvanlivost alespoň trochu prodloužit, musíme je uchovávat v chladničce i se stopkami, kde mohou vydržet až týden.
Je třeba taktéž dávat pozor, k jakým potravinám je ukládáme. Třešně na sebe snadno přebírají pach aromatičtějšího jídla, proto je lepší skladovat je separátně v uzavíratelné nádobě nebo v odděleném prostoru chladničky.
Pamatujme, že při pokojové teplotě třešně velmi rychle kvasí. Změklé nebo nahnědlé plody se nedoporučují jíst, protože by nám jejich konzumace mohla způsobit nemalé trávicí obtíže.
Pozor na vodu
Také jste slyšeli, že třešně nemáte zapíjet? Je to pravda! Třešně jsou velmi náchylné ke kvašení, proto bychom minimálně půl hodiny před a po konzumaci třešní neměli nic pít (obzvláště pak ne mléko), abychom předešli zažívacím problémům a bolestivým křečím.
Osvěžující nejen v dezertech
Třešně vynikají osvěžující sladkou chutí, a proto není žádným překvapením, že své uplatnění našly hlavně v dezertech. Připravit si z nich můžeme různé koláče, buchty, dorty, záviny nebo bublaninu.
Třešně skvěle chutnají také v podobě třešňového sorbetu, sirupu nebo moštu a samozřejmě je můžeme i zavařovat jak kompot nebo džem. Hodí se do ovocných salátů a smoothie, ale i na výrobu domácí pálenky nebo likéru.
Více jak 1000 odrůd
Z nichž je cca polovina sladká. Mezi ty nejchutnější patří odrůdy třešeň chrupka a srdcovka. Velmi častá je i třešeň ptačí, která se používá k výrobě marmelád nebo dochucení mléčných výrobků.
Z českých odrůd je nejvíce ceněná Tamara pro její vysokou kvalitu, další populární jsou například Kordia či Karešova.
Experimentátoři v kuchyni je mohou vyzkoušet i s masem, výtečně si rozumí například s kuřecím či kachním.
Nejvíce živin a vitamínů si však uchovávají zasyrova. Aby nám vydržely i mimo jejich velmi krátkou sezónu, nezapomeňme si je včas zamrazit.
Prosím, bez pecek!
V peckách třešní je obsažen amygdalin – chemická sloučenina, ze které se při trávení může uvolnit smrtelně jedovatý kyanid. Proto by se pecky třešní jíst neměly.
Jak třešně vybírat
Třešně po utržení ze stromu už nedozrávají, proto by se měly trhat až v plné zralosti. Při nákupu vybíráme takové plody, které mají pevnou a lesklou slupku a v ideálním případě jsou ještě se stopkami.
Třešně neumýváme hned po nákupu, ale až těsně před tím, než se je chystáme sníst nebo z nich něco připravovat.
Nezamýšlený dárek od Římanů
Třešně patřily do našich jídelníčků již v době kamenné, o čemž svědčí jejich pecky dochované ve zkamenělinách z Evropy a Asie. Na naše území se dostaly díky starým Římanům, kteří je získávali přídělem během svých cest a při odhazování pecek do trávy je nevědomky sázeli.
I když je škoda, že si čerstvě natrhané třešně můžeme vychutnávat jen pár týdnů v roce, o to víc bychom si jejich krátkou sezónu měli užít.
Pokud zrovna žádná plodící třešeň ve vašem okolí neroste, zastavte se pro svou dávku vitamínů do Globusu do našeho oddělení Ovoce a zeleniny, kde je najdete cca do konce července.
)
)
)