Co se v článku dozvíte?
Jak vznikly masopustní oslavy
Odkud vzal masopust svůj název
Kdy se slaví masopust
Co symbolizují masopustní masky
Které masopustní oslavy se dostaly na seznam UNESCO

Jak vznikly masopustní oslavy

V minulosti se říkalo, že rok nemá čtyři období, ale rovnou pět – jaro, léto, podzim, zimu a masopust. Když se začalo blížit jaro a s ním i nová úroda, nebylo třeba tolik šetřit s potravinami jako během zimy. Proto se během masopustu snědly poslední zbytky zásob, aby se nezkazily.

První zmínky o masopustních slavnostech v Čechách a na Moravě se objevují už ve 13. století. Počátky oslav ale sahají ještě mnohem hlouběji do minulosti. Masopust má svůj původ v pohanských starověkých svátcích, během kterých se naši předkové převlékali za maškary – například ve starověkém Římě nebo Řecku.

Masky většinou znázorňovaly bohy spojené s prosperitou a plodností. Kostýmy velebily třeba Bakcha, římského boha a patrona vinné révy a hodování. Oslavy se nazývaly bakchanálie a v římském kalendáři spadaly na polovinu března.

Podobná veselí se nevyskytovala jen ve starověkém Římě a Řecku, ale i v kulturách národů, které žily na našem území – Slovanů, Keltů i Germánů. Během středověku se jejich zvyky propojily a vytvořily masopust, jak ho známe dnes.

Masopust, fašank nebo vostatky?

Masopust se ve většině zemí Evropy označuje jako karneval. Výraz „masopust“ je ekvivalentem italského slova carnevale, které vzniklo spojením slov carne (maso) a levare (odstranit, odložit), což v překladu znamená „upustit od masa“. Během masopustu se lidé tedy doslova loučí s masem. Po oslavách totiž nastává předvelikonoční půst začínající o Popeleční středě – ta v roce 2024 připadá na 14. února.

V různých částech Česka se vedle názvu masopust objevují i jiné výrazy, například vostatky či končiny. Pro označení masopustního období se také uchytil pojem voračky či fašank, který pochází z německého výrazu pro masopust – Fasching.

Kdy se slaví masopust?

Masopust začíná svátkem Tří králů (6. ledna) a vrcholí masopustním úterým. Ačkoliv je začátek masopustu pevně dán, datum jeho závěrečných oslav se mění. Odvíjí se totiž od data Velikonoc. Masopustní období začíná vrcholit Tučným čtvrtkem, pro který bylo v minulosti typické vydatné hodování.

Tučný čtvrtek

Věděli jste, že na Tučný čtvrtek byste podle tradice měli sníst co nejvíce jídla, abyste měli po celý rok hodně sil? Naši předci v tento den jídávali hlavně hovězí, jehněčí nebo zvěřinu. Od 19. století ale vzrostla obliba zabijaček, a tak se na masopustní tabuli dostaly zabijačkové speciality nebo tradiční vepřová pečeně s knedlíky a se zelím. K tučnému jídlo nesmělo chybět ani dobré pivo.

Následovala masopustní neděle, které se říkalo také taneční. V neděli započaly oslavy spojené s tancem a pokračovaly až do úterního průvodu masek. Během této doby se konaly rovněž svatby nebo scénická vystoupení a jedla se tučná a sladká jídla.


Mezi typické masopustní pochoutky patří koblihy a jiné smažené sladkosti, jako jsou například šišky, vdolky nebo boží milosti. Na slavnostních tabulích nechybělo ani pečivo z kynutého těsta, především koláče, buchty, rohlíky, vrkoče nebo preclíky.

Masopust v roce 2024

8. února –Tučný čtvrtek
11. února – Masopustní neděle
13. února –Masopustní úterý
14. února –Popeleční středa

Po masopustním úterý přichází na řadu Popeleční středa – začátek čtyřicetidenního postního období, které trvá až do Velikonoc.

Náš tip:

Skočte si pro masopustní nadílku do Restaurace Globus, kde na vás čekají vydatné porce tradičních českých jídel. Chcete si raději uvařit sami? Využijte širokou nabídku uzenin, masa a vepřových specialit od řezníků z Řeznictví Globus. A svou výpravu za masopustní hostinou můžete završit v našem Pekařství Globus, ve kterém pro vás máme hned několik druhů nadýchaných koblih a dalšího sladkého pečiva.

Symbolika masopustních masek

Jeden z masopustních zvyků představuje i průvod maškar. Tradice přestrojování sahá až do starých pohanských kultů. Masopustní masky původně zobrazovaly zvířata, později měly převleky i lidskou podobu. Během oslav se maskám přikládají různé role – například medvěd symbolizuje plodnost. V průvodu můžete zahlédnout taky Laufera, postavu šaška s vysokou čepicí pokrytou květinami nebo postavu Turka či kominíka.

Ustálený charakter lidových maškar a podoba masek je ale spíš typická pro masopustní průvody na vesnicích. Naopak masopustní oslavy ve městech měly odjakživa podobu karnevalu, kde se vedle tradičních postav, například šašků, objevují i masky nové, které ne vždy mají svou funkci a symboliku.

Český masopust na seznamu UNESCO

Masopust se slaví v různých podobách po celé Evropě. Slavnosti v českých krajích mají ale stále velkou tradici – svědčí o tom i jejich zapsání na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Zapsaly se sem masopustní oslavy konané ve východních Čechách na Hlinecku, konkrétně v obcích Studnice, Vortová, Blatno, Hamry a na Veselém Kopci.

Průvody se zde konají v původní podobě. Nepodílí se na nich žádný folklórní soubor, ale přímo tamní obyvatelé. Masopustní oslavy na Hlinecku tak uchovávají řadu zvyků spojených s pochůzkami po vsi a tanec s maskami. Návštěvníci si můžou dokonce prohlédnout expozici masopustních masek a průvodů v památkové rezervaci Betlém.

Pokud se letos rozhodnete přidat k masopustnímu veselí, určitě se zastavte pro masopustní speciality k nám do Globusu. Díky výrobkům z Poctivé výroby Globus si můžete naplno vychutnat tradiční masopustní jídla bez náročné přípravy a ušetřený čas můžete investovat například do výroby vlastních masopustních masek.