Co se v článku dozvíte:
Co vedlo ke vzniku MDŽ
Jak se slaví MDŽ ve světě
Jak zneužil komunismus MDŽ u nás
Tipy na oslavu MDŽ

Výsledek boje za ženská práva

Kořeny tohoto svátku sahají do přelomu 19. a 20. století, kdy se začala formovat myšlenka boje za ženská práva. Ta vyústila v masové protesty a stávky dělnic, které se konaly už od konce 19. století. Nejvýznamnější protest se odehrál v roce 1908, kdy newyorkskými ulicemi šly tisíce švadlen, aby bojovaly za kratší pracovní dobu, vyšší mzdu, volební právo a konec dětské práce. Tato událost se stala klíčovým momentem pro vznik MDŽ i jeho následné rozšíření po celém světě.

Poprvé byl tento svátek navržen v roce 1910 na první mezinárodní ženské konferenci v Kodani. Návrh na vytvoření dne věnovaného boji za rovnoprávnost žen a jejich emancipaci tehdy předložily německé delegátky, které inspirovala oslava Dne žen uspořádaná Americkou socialistickou stranou 28. února 1909 v New Yorku. Všechny delegátky zastupující 17 zemí návrh přijaly a první MDŽ se slavil už v roce 1911 v Německu, Rakousko-Uhersku, Dánsku, USA a Švýcarsku.

Během první světové války získal tento svátek nový politický rozměr – ženy během něj protestovaly proti válce a volaly po míru. Rozhodující pro určení data 8. března se stal protest v Rusku v roce 1917, kdy petrohradské ženy 23. února juliánského kalendáře vyšly do ulic pod heslem „chléb a mír“, což vedlo až k abdikaci cara a schválení volebního práva pro ženy prozatímní vládou. V gregoriánském kalendáři toto datum odpovídalo právě 8. březnu.

Svátek se rychle rozšířil, ale jeho podstata kolísala od politického a feministického protestu po apolitickou napodobeninu Dne matek. Oficiálně byl 8. březen uznán jako Mezinárodní den žen v roce 1975 Organizací spojených národů, kdy byl stanoven jako den mezinárodní solidarity žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.

Postavení žen před bojem o jejich práva

V 19. století byly ženy v mnoha (včetně českých) zemích právně podřízeny manželům. Neměly plná občanská práva a jejich postavení bylo omezené v mnoha oblastech života – jejich manželé měli kontrolu nad majetkem, rozhodováním v rodině a často i nad výchovou dětí.

Ženy neměly právo vlastnit svůj majetek nebo podepisovat smlouvy bez souhlasu manžela. Plná práva neměly ani vůči svým vlastním dětem, které z právního hlediska patřily otci. Tato situace se začala zlepšovat až s postupným rozvojem ženského hnutí a boje za rovnoprávnost na přelomu 19. a 20. století.

Jak se slaví Mezinárodní den žen ve světě

MDŽ se dnes slaví v mnoha zemích světa, ale samotný způsob oslav se liší podle historických a kulturních kontextů jednotlivých států. Například v Itálii je zvykem v tento den ženám darovat žluté květy mimózy, které symbolizují sílu a citlivost. Od státu mají zase volné vstupy do muzeí a na památky.

Ve Francii a USA se 8. března konají pochody za práva žen a genderovou rovnost. V západních zemích se MDŽ zaměřuje na reflexi postavení žen ve společnosti a upozorňování na přetrvávající nerovnost v platech, zastoupení v politice či přístupu ke vzdělání. Také v Latinské Americe bývá tento den spojen s bojem za lepší práva žen a proti násilí na ženách.

Jiné země se zaměřují více na dárky a oslavy, zatímco myšlenka boje za ženská práva je potlačena. Například v Rusku je MDŽ významným státním svátkem a ženy dostávají kromě květin a bonboniér i parfémy, drahé domácí potřeby nebo klenoty. V tento den se na počest žen pořádají také různé oslavy, kulturní akce nebo koncerty.

Turkyně zase na MDŽ chodí do různých podniků a restaurací na společenské akce, kterých se smí zúčastnit pouze ženy. V Číně je tento den už od roku 1949 státním svátkem, kdy dostávají pracující ženy půldenní volno.

Svátek rudých karafiátů a bonboniér

V Československu se Mezinárodní den žen začal slavit už ve dvacátých letech, avšak po roce 1948 byl v období komunismu silně zpolitizován. Stal se jedním z oficiálních, státem organizovaných svátků, během kterého „soudružky“ dostávaly květiny – typicky rudé karafiáty – a bonboniéry. Nahradit měl Den matek, prvorepublikový svátek, který se slavíval druhou květnovou neděli a byl znovu obnoven až po roce 1989.

Oslavy měly často formální a povinný charakter a probíhaly s velkou pompou na pracovištích, ve školách i v politických organizacích. Původní význam MDŽ se vytratil a svátek byl tak zneužit k socialistické propagandě. Odnesly to i karafiáty, které kvůli tomuto stigmatu ztratily na popularitě.

Po roce 1989 sice zůstal MDŽ významným svátkem, ale kvůli hořké pachuti, kterou si z dob komunismu nesl, ho chtěl slavit málokdo. Dnes se naštěstí svého cejchu propagandistického svátku alespoň částečně zbavil a opět je připomínán jako svátek žen a jejich práv.  

Jak slavit Mezinárodní den žen

Tradice darovat ženám jejich oblíbené květiny, sladkosti nebo jiné drobné dárky se u nás dodržuje dodnes. Nyní se však nejedná o žádnou povinnost a je na každém, zda tento svátek slavit chce či nikoliv. Pokud se vám líbí tento způsob oslav, v Globusu najdete spoustu tipů na perfektní dárky, které vám blízké ženy určitě potěší.

Vybírat můžete z pestré nabídky řezaných, pokojových i LEGO květin, čokolád (včetně populárního dubajského typu), plyšáků, alko a nealko nápojů pro oslavu nebo šperků z našich Klenotů. Inspirovat se můžete i v našem katalogu Textilu s jarními módními trendy, ve kterém najdete spoustu stylových kousků, jež dámám krásně doplní šatník.

Hledáte něco originálnějšího, než jsou květiny nebo bonboniéra? Zkuste knihu, ve které budou zachyceny dějiny ženského hnutí či příběhy významných žen, které změnily svět. Nebo podpořte jejich kreativitu a darujte jim kurz malování, vázání květin či lekci tance.

Milovnice kultury zase potěší vstupenka na koncert či do divadla. Můžete je také vzít na výlet, koupit masáž nebo jim dopřát nové gastronomické zážitky. Zkrátka vyberte něco, co je opravdu baví a co jim přinese radost.

Mezinárodní den žen není jen den květin a bonboniér, ale především připomínkou dlouhého boje za práva žen, který stále není u konce. I dnes ženy čelí nerovným platovým podmínkám, cílenému násilí nebo diskriminaci. Tento den by proto měl být nejen oslavou žen a ženství, ale také výzvou k zamyšlení se nad tím, jak lze přispět k lepší a spravedlivější společnosti.