Co se v článku dozvíte?
Co pěstovat v květnu na zahradě?
Které rostliny zasadit na balkoně?
Proč dávat na balkon i některé pokojové rostliny?
Jak vylepšit ekosystém zahrady?

Skvělým pomocníkem pro začátečníky i zkušené pěstitele může být zahradnický lunární kalendář, který zohledňuje pohyb Měsíce a jeho vliv na růst rostlin. Snadněji tak předpovíte, kdy nastane nejlepší doba pro setí, hnojení, okopávání i sklízení úrody.

Květnová zahrada patří okrasným květinám, bylinkám i zelenině

Jak už samotný název tohoto měsíce napovídá, květen je ideální dobou pro zasazení a pěstování květin. Na vaší zahradě můžete v tuto dobu zasadit letničky, trvalky, cibuloviny, kvetoucí keře nebo bylinky jako měsíček, levanduli, šalvěj či třezalku.

V druhé polovině května se daří také lístkovým rostlinám – od salátů a špenátu, přes pažitku a fenykl, až po všechny bylinky, ze kterých se využívají listy. Konec měsíce přeje zejména zelenině – fazolím, rajčatům, paprikám, okurkám, cuketám či kukuřici. Pro pozdní sběr můžete v této době zasadit ještě mrkev, celer, cibuli nebo ředkvičku.  

A zapomenout bychom neměli ani na trávník, právě v tuto dobu se dobře uchycují nová semínka trávy. Pokud přemýšlíte, jaké rostlinky u vás na zahradě letos zasadit, přijďte se inspirovat do našeho oddělení Zahrady, kde najdete spoustu druhů letniček, trvalek, kvetoucích keřů bylinek i semínek.

Náš tip:

Při výběru rostlin se nerozhodujte jen podle jejich vzhledu, ale i nároků na vhodné prostředí. Některé rostliny potřebují např. hodně světla, speciální složení půdy nebo více prostoru pro kořeny. Předem si také zjistěte, jak velké budou v dospělosti a podle toho jim na zahradě vyhraďte dostatečný prostor. Nebudete je pak muset zbytečně přesazovat.

Na terase nebo balkoně vypěstujete víc, než se zdá

Nemáte vlastní zahradu? I balkon či terasa poskytují skvělou zahradnickou příležitost. Je jen na vás, zda si zde vytvoříte květinovou oázu nebo se pustíte do pěstování ovoce a zeleniny. Květen je skvělým měsícem na osázení truhlíků, a to jak okrasných, tak i užitkových.

Myslete však na orientaci balkonu, která určuje, kterým druhům se bude u vás dařit. Jižní orientace vytváří dobré podmínky pro teplomilnou zeleninu jako je lilek, paprika nebo rajče. Líbit se tu bude i středomořským bylinkám, mezi které patří např. tymián či rozmarýn. Severně orientované balkony či terasy bývají z hlediska pěstování trochu problematičtější, ale přesto tu můžete vysázet například mátu, petrželku nebo meduňku.

Pěstování na balkoně má i své výhody

Rostliny zde mají větší šanci odolávat škůdcům i chorobám, a pokud je přece jen něco napadne, snadněji je dáte do izolace. K bylinkám či zelenině také můžete přidat lichořeřišnici nebo měsíček, které škůdce pomáhají odpuzovat.

Velkými pomocníky při zahradničení na balkoně vám budou samozavlažovací truhlíky. Pomohou vám rostliny zbytečně nepřelévat ani je nenechávat tzv. na suchu. Nezapomínejte však, že čerstvě vysazené rostliny byste měli zalévat stejně často, jako kdyby rostly v klasickém truhlíku. Nemají zatím dostatečně rozvinuté kořeny, a proto nedokážou samy nasát vodu ze zásobníku. Samozavlažování zvládnou teprve až po dvou až třech týdnech. Pestrý výběr standardních i samozavlažovacích truhlíků najdete i v Globusu.  

Náš tip:

Tipy na další triky, jak si ušetřit práci a ze své zahrady či balkonu při pěstování získat co nejvíc, najdete v našem článku 5 vychytávek pro vaši zahrádku.

I některé pokojové rostliny ocení pobyt na čerstvém vzduchu

V druhé polovině května většinou končívá období ranních mrazíků, a tak můžete „vyvětrat“ i pokojovky pocházející z teplých krajů. Během tzv. letnění si pokojové rostliny odpočinou od přetopené domácnosti a užijí si více slunečních paprsků.

Pokojové rostliny si na venkovní pobyt však musí nejprve zvyknout, proto je nejprve postavte na teplé místo, které není na přímém slunci. Pokud byste je příliš brzy vystavili slunečnímu záření, mohly by přijít o listy. Jakmile se adaptují na nové prostředí, můžete je začít přihnojovat. Jestliže však hrozí, že teplota klesne v noci pod 5 °C a přes den pod 10 °C, přeneste je raději zpět do interiéru.

A které rostliny jsou pro letnění jako stvořené?

Slunečním paprskům se rády vystavují ibišky, citrusy, aloe, agáve nebo juky. Ve stínu a polostínu se na čerstvém vzduchu daří především fíkovníku, monsteře, zelenci, orchidejím nebo bramboříku. Naopak anturie nebo africké fialky byste ven neměli dávat vůbec.

Parná léta, kdy i několik týdnů nezaprší, jsou pro rostliny pěstované v nádobách příliš suchá, a to i pro druhy pocházející ze slunného jihu. Oproti rostlinám v záhonech si nemohou vzít vláhu ze spodních vrstev půdy, a tak potřebují pravidelnou zálivku. Oproti tomu po dešti nezapomeňte z misek pod květináčem vylít přebytečnou vodu, protože ani přemokření rostlinám nijak neprospívá.

Jestliže by se vám hodilo pár nových pokojovek, nezapomeňte si při příští návštěvě Globusu udělat zastávku v oddělení Zahrady, kde jich najdete spoustu druhů.  

Náš tip:

Více tipů, jak zahradničit na balkoně, najdete v tomto článku.

Zkuste přemýšlet nad celým ekosystémem

Vaše zahrada i balkon tvoří ekosystém, který čím rozmanitější a vyváženější bude, tím lépe si poradí s negativními vlivy. Stejně jako dostatek světla nebo zálivky jsou pro vaše rostliny na zahradě důležité i žížaly nebo slunéčka sedmitečná živící se mšicemi. Snažte se vyhnout monokulturám, které nejen že jednostranně vyčerpávají půdu, ale zároveň poskytují ideální podmínky pro různé choroby i škůdce. Místo toho vedle sebe umístěte rostliny, které nejsou příbuzné, jako například kořenovou a listovou zeleninu.

Nedílnou součástí zdravého ekosystému je opylující hmyz, jehož však v přírodě bohužel ubývá. Včelkám samotářkám nebo čmelákům však můžete pomoci i samotným výběrem rostlin, které jim zajistí nektar a pyl po co nejdelší období v roce. Opylovači ho najdou například ve slunečnici, měsíčku, kopretině i květech ovocných stromů a vrb. Hmyz svou vůní zase přiláká dobromysl, meduňka, máta, kopr nebo koriandr.

Náš tip:

Chcete si hmyz na zahradě udržet? Pořiďte jim tzv. hmyzí hotel. Prodává se v mnoha různých provedeních a pro různé druhy hmyzu. Koupit si tak můžete třeba dřevěný čmelín nebo domek pro včelky. Pokud vás baví tvoření, hmyzí hotel si můžete také snadno sami vyrobit.

Neopomenutelnou součást zahrady tvoří také trávník. Sekat by se měl jednou až dvakrát týdně, podle toho, jak rychle vám roste. Aby vypadal co nejlépe, přihnojte ho trávníkovým hnojivem, které pořídíte i v našem oddělení Zahrady. Posečenou trávu pak můžete kompostovat. Jak na to, si přečtete v článku, který jsme věnovali kompostování.

Pokud vám to velikost pozemku dovoluje, nechte např. nejzazší kout zahrady napospas divočině a trávu zde nesekejte. Takovýto koutek bude brzy bujet životem a hmyz, který se u vás na zahradě usídlí, vám pomůže s opylováním květin.