Červená řepa – tajný klíč ke zdraví

Co se v článku dozvíte:
Odkud červená řepa pochází
Jaké látky obsahuje a jak prospívá našemu zdraví
Co dobré z ní můžeme uvařit
Jak červenou řepu skladovat

Červená řepa má sladkokyselou chuť a může vážit i víc jak půl kilogramu. Její kulaté nebo protáhlé hlízy zaujmou hnědočervenou slupkou, pod níž se skrývá sytě červenofialová dužina, která za svou barvu vděčí barvivu betaninu. Mezi příbuzné červené řepy patří mangold, cukrová a krmná řepa. Mladé hlízy červené řepy se sklízí už od května, ale dostupná bývá po celý rok, protože je nenáročná na skladování.

Populární už od starověku

Původ červené řepy sahá až k pobřeží Středozemního moře. První zmínky o této zajímavé zelenině se objevují už před 3000 lety v Babylonii. Ve svých jídelníčcích ji měli i starověcí Řekové a Římané, kteří kromě bulvy, které připisovali léčebné účinky hlavně při bolesti hlavy a zubů, jedli i její listy. Ze stejných důvodů se velké oblibě se těšila také ve středověku, kdy se používala k výrobě léčivých odvarů a léčbě různých onemocnění.

Čím řepa obohacuje náš jídelníček a jaký má vliv na zdraví

Z nutričního hlediska patří červená řepa mezi výživné, nízkokalorické potraviny, které jsou bohaté na spoustu důležitých vitamínů, minerálů a antioxidantů. Najdeme v ní například vitamín C a vitamíny skupiny B, kyselinu listovou, vápník, fosfor, draslík, hořčík nebo železo.

Kromě toho obsahuje také přírodní nitráty, které prospívají našemu kardiovaskulárnímu systému. Ty se v našem těle přeměňují na oxid dusnatý, a tak přispívají ke snížení krevního tlaku a lepšímu průtoku krve. Červená řepa tak pomáhá v prevenci srdečních onemocnění a mrtvice.

Obsažené nitráty neprospívají jen srdci a krevnímu oběhu, ale také pomáhají zlepšit efektivitu svalů během fyzické zátěže a potažmo naši vytrvalost. Právě proto patří tato kořenová zelenina mezi favority i u sportovců. Konzumace šťávy z červené řepy před tréninkem nám může pomoci vydržet u fyzické aktivity déle než za běžných okolností.

Již zmiňovaný oxid dusnatý zlepšuje také krevní oběh v mozku, což je velmi důležité hlavně u starších osob, u kterých zlepšení průtoku krve do mozku může pomoci snížit riziko demence a dalších kognitivních onemocnění. V řepě najdeme i lutein, který chrání oči před šedým zákalem a degenerativními změnami.

Červená řepa obsahuje také velké množství antioxidantů, jež mají silné protizánětlivé účinky a přispívají tak k prevenci různých chronických onemocnění. Zároveň tyto látky podporují i detoxikaci jater, což pomáhá vylučování škodlivých toxinů z těla i celkovému zdraví jater.

Vysoký obsah antioxidantů pomáhá snížit riziko některých druhů rakoviny (např. tlustého střeva). Stejně jako jiné druhy zeleniny i červená řepa obsahuje rovněž spoustu vlákniny, a tak má pozitivní vliv i na naše trávení. Vláknina navíc podporuje zdravou mikroflóru střev, což je důležité pro celkové zdraví trávicí soustavy, a působí proti zácpě. Řepa je z 90 % tvořena vodou, a tak je i močopudná.

Jídelníček plný červenofialové

Když už víme, s kolika neduhy nám může červená řepa pomoci, je na čase si ještě říct, co dobrého si z ní můžete uvařit. Mezi nejoblíbenější úpravy syrové červené řepy patří pečení a vaření. Pečením se zintenzivní její sladká chuť, a navíc se jedná o velmi snadnou přípravu. Stačí řepu nakrájet na plátky, pokapat olivovým olejem, osolit a upéct. Pečenou řepu můžeme podávat jako přílohu nebo ji přimíchat do teplých zeleninových salátů, které jsou pro podzim jako dělané.

Dáváte přednost vařené řepě? Řepa o váze okolo 20 dkg se vaří cca hodinu, mladé menší kusy kratší dobu. Řepu před vařením nekrájíme a neloupeme, to uděláme až bude uvařená. Díky tomu si zachová více živin. V kuchyni můžeme využít i její listy, které upravujeme podobně jako špenát.

Další jídlo, jež se z červené řepy vaří, je již dříve zmíněný boršč, který patří dle UNESCO mezi nehmotné kulturní dědictví Ukrajiny, odkud i pochází. Tato sytá, hustá polévka z hovězího masa a více druhů zeleniny zaujme nejen svou výraznou chutí, ale i krásnou barvou. Existuje mnoho receptů na boršč, nicméně v žádném z nich nesmí červená řepa chybět. Z červené řepy připravíme ale i výbornou krémovou polévku, hummus nebo pomazánku. Přidat ji můžete i do bulgurového rizota nebo z ní vyrobit vegetariánskou alternativu carpaccia či tataráku.

Syrová nebo vařená červená řepa se skvěle hodí i do různých salátů. Například společně s kozím sýrem, ořechy a citrusy dokáže listovému salátu dodat nejen svěžest, ale i barevnost. Do svého jídelníčku bychom měli zařadit i smoothie a šťávy z červené řepy, které jsou nadupané vitamíny, a ještě pomáhají detoxikovat naše tělo. Pokud by se vám hodil po ránu nakopávač, dodejte svém tělu energii šťávou z červené řepy v kombinaci s jablky, mrkví a zázvorem.

Velmi oblíbená je také nakládaná červená řepa, která se výtečně hodí jako příloha či doplněk k masu, zeleninovým jídlům nebo jako součást sendvičů či salátů. Hledáte zdravější alternativu brambůrek? Zkuste si doma upéct řepné chipsy. Tenké plátky červené řepy jednoduše namarinujete v olivovém oleji, vyskládáte na plech a při 180 °C opečete v troubě, dokud nezačnou křupat (což trvá cca 20–25 minut).

Jak červenou řepu skladovat

Bulvy červené řepy zbavíme listů a vložíme je do spodní přihrádky chladničky pro zeleninu, kde se teplota pohybuje 2-5 °C. Takto uložená řepa nám vydrží až několik týdnů. Další z možností, jak řepu uchovat na delší dobu, je její zmražení nebo naložení.

Pokud chceme řepu uchovat na delší dobu, je dobré ji nejprve uvařit, oloupat, nakrájet na kousky a ty pak zamrazit. Mražená řepa nám bude stále po ruce a později ji můžeme použít například do polévky nebo pečených jídel. Řepu můžeme také naložit do octového nálevu, ve kterém nám vydrží i několik měsíců. Naloženou řepu pak přidáme do salátů nebo podáváme jako přílohu.

Jak vidíme, červená řepa má pro naše zdraví mnoho benefitů a v kuchyni ji můžeme použít do řady chutných jídel. Velkou výhodou je také její cenová dostupnost. Hlavně během podzimu a zimy, kdy bývá nabídka ovoce a zeleniny omezená, je skvělou volbou pro obohacení našeho jídelníčku vitamíny.